Jakmile překročím práh vašeho studia, jako mávnutím kouzelné hůlky Hermiony, přestanou existovat všechny, ale opravdu všechny mé starosti, trápení, bolesti. Zavládne absolutní klid, mír a ticho. A já odcházím domů jako nová, čistá bytost, doslova Tabula rasa. A ten blažený pocit a usmívám se, jen tak, prostě se culím jak dítě, které je šťastné. Slovy je těžké popsat tu extázi a doping co si od tebe odnáším. Takže DĚKUJI!!!!